“I have seen the future and it works.” – Critical questions for supporters of the Rojava revolution

219| Čeština | English | Français |

The history of class struggles is teeming with a vast number of impostures; one of the most recent after the Sandinistas’ imposture in Nicaragua is that prevailing since twenty years and shaking the leftist and alter-globalization small milieu short of exoticism, we are referring to the Zapatista’s imposture in Chiapas. Our history is punctuated with other very famous impostures, which were dug into our flesh, the flesh of our revolutionary brothers and sisters who fell under the blows of the exploiters and their henchmen, impostures built on the repression of our struggle movements, of our attempts to abolish the existing state of things, the current order, the capitalist order.

They indeed were not much in the 1920s to denounce the imposture of the “socialist paradise”, the myth of the “proletariat’s homeland”, the “big lie” of “socialism in one country”, “the bright future” and “harmonious society”; there were not a lot of Otto Rühle and KAPD to denounce this whole masquerade. Whole convoys of an imposing number of delegations made of intellectuals, journalists, activists, unionists arrived in the USSR to see with their own eyes all this “beauty”, and then returned home to sing this new “revolutionary regime’s” praises.

And then it was China, Albania, Vietnam, Cuba… that served as a model for generations of useful idiots who believed that to simply restore the façade and paint it in red would be enough to remove misery and exploitation. There are none so blind or deaf as those who will not see or hear. There are none so Social Democrat and therefore being in favour of the capitalist order as those who believes that simple reforms (whether “radical” they may appear) are the essence of a revolutionary process that will in fact completely transform the society and the human being on the ruins of the old world, the world of value, commodity, wage labour and money.

If we focus on all these impostures that have emptied the subversive substance of the real movements of struggle of our class, we obviously do not want to mix the latter with the ideological structuring which speak on their behalf and which claim to represent them, but which ultimately have no other concern than to supervise, contain, hijack and thus to liquidate them. We do not confuse the social movement known as the “Paris Commune” and the government that took the same name, we do not confuse either the revolutionary process that developed during the wave of struggle of the years 1917-21 in Russia, Ukraine, Germany, Hungary, etc. with the various Social Democratic parties and unions, whether they are libertarian, Bolshevik or others, in short all these bourgeois parties for the proletariat, which didn’t rest until strengthening and expanding the limits and weaknesses of our struggles. In the same way, and without considering all the struggles of our class as being of an equal and comparable importance, we do not confuse the EZLN with the struggle of agricultural proletarians in Mexico or the PKK/PYD with the struggle in Kurdistan.

We therefore present here three texts that participate in this process of rupture with the romantic vision of “solidarity campaign” towards the “Rojava Revolution”:

  1. “I have seen the future and it works.” – Critical Issues for the supporters of the revolution in Rojava is a text published initially on the Libcom blog, which succinctly addresses some key issues such as the place of women, the role of the police, the wage labour relations, religion, strategic alliances, revolutionary purpose;
  2. PKK, Democratic Confederalism, and Nonsense – Juraj Katalenac is a text published by militants who mainly speak Croatian and gave to their structure the name Svjetska Revolucija (“World Revolution”) – we have translated both these texts in French and Czech;
  3. Kurdistan? is a text co-written by Gilles Dauvé which also addresses key issues such as armament, nationalism, daily life, social structure, women militias and role, enthusiasm of libertarian circles, critique of the State, etc. – we have also assumed the Czech translation of this text. Continue reading
Posted in Blog - english, English, Maghreb - Mashrek | Tagged , | Comments Off

PKK, Democratic Confederalism, and Nonsense – Juraj Katalenac

international-us-turkey-kurds| Čeština | English | Français |

We publish here a critical text about PKK and the “Democratic Confederalism” (which we have translated into French and Czech) from militants who mainly express themselves in Croatian and gave to their structure the name SvjetskaRevolucija (“World Revolution”). We don’t know much about this group and it is linguistically difficult for us to further deepen our knowledge of their programmatic positions.

However, in a basic document of theirs, published in Croatian, developing a series of interesting affirmations, there is one in particular that we want to briefly criticize here. It’s their position on “terrorism” when those comrades say: “Terrorism is not a method of struggle of the working class. It advocates secret action of a small clique in total contradiction with the defence of class violence, which derives from the class-conscious and organized mass action of the proletariat.” [https://www.svjetskarevolucija.org/osnovni-stavovi/]

We don’t agree at all with this position which leaves the door wide open to pacifism in the name of the “Great Night”, the revolution to come under the pretext that here and now “the masses are not ready”, as social democrats of all kinds have eructated since decades to better disarm our struggle. There is no “terrorism” in itself! Every action, every thought is essentially determined by its class content and the dominant social relations; there is therefore indeed a class terrorism which appears in a variety of forms (and essences) according to the nature of the program it contains and that carries it.

There is therefore on one hand a bourgeois, employers’, capitalist, counterrevolutionary terrorism: it’s the permanent terror of everyday nature in our forced labour, it’s the police and military (and the union one) repression to crush our strikes, our struggles, our hopes, and it’s also the terror of the murderous slaughter on fields of horror of the bourgeois wars, etc.

But, and in radical opposition to this counterrevolutionary terrorism, there is also a proletarian, revolutionary, human terrorism: it’s the permanent sabotage by our class of the tools of exploitation, alienation, oppression and domination, it’s the organization even minority one of direct action, that is to say, without intermediaries, without mediation, it’s the destruction of what destroys us for the final abolition, the total eradication of the very causes of our misery.

To conclude this short presentation and fraternal critique, we want to reaffirm the lifelong positions of the communist movement (some good old programmatic “jewels”) vis-à-vis the necessary revolutionary violence to put an end once and for all with this old world:

The purposeless massacres [], the very cannibalism of the counterrevolution will convince the nations that there is only one way in which the murderous death agonies of the old society and the bloody birth throes of the new society can be shortened, simplified and concentrated, and that way is revolutionary terror.
(Karl Marx, “The Victory of the Counter-Revolution in Vienna”, NeueRheinischeZeitung No. 136, November 6th, 1848)

Far from opposing the so-called excesses – instances of popular vengeance against hated individuals or against public buildings with which hateful memories are associated – the workers’ party must not only tolerate these actions but must even give them direction.
(Karl Marx and Frederick Engels, “Address of the Central Committee to the Communist League”, London, March 1850)
[https://www.marxists.org/archive/marx/works/1847/communist-league/1850-ad1.htm] Continue reading

Posted in Blog - english, English, Maghreb - Mashrek | Tagged , | Comments Off


kurdish-women-fighters| Čeština | English | Français |

We recommend the critical reading of the text “Kurdistan?” co-written by Gilles Dauvé and initially published in French on the blog DDT21. [https://ddt21.noblogs.org/?page_id=324]. This text addresses key issues about the “Rojava Revolution” such as armament, nationalism, daily life, social structure, women militias and role, enthusiasm of libertarian circles, critique of the State, etc.

Our only important reservation concerns the same good old weakness and confusion in not grasping the fundamental capitalist nature of democracy, beyond the various shapes it equips itself, whatever it presents itself as a “bourgeois” or a “workers” one, as a parliamentary or a direct one… Democracy is the negation in acts of class antagonism, it’s the dilution of the revolutionary class into a bourgeois entity that is the people and/or the nation, it’s ultimately always capital’s dictatorship, the dictatorship of the rate of profit, the dictatorship of the value valorising itself, no matter if this one is realized in a “protectionist”, a “free-market” or a “self-management” economic structure… Continue reading

Posted in Blog - english, English, Maghreb - Mashrek | Tagged , | Comments Off

Rojava: la Guerra Popular, no es la Guerra de Clases

B0e8OhmIEAAaM2b| Čeština | English | Français | Español |

El texto “Rojava: la Guerra Popular, no es la Guerra de Clases”, que puedes leer más abajo, representa una contribución de la “Tendencia Comunista Internacionalista” (TCI) al debate surgido después de mucha semanas entre algunos militantes que se reivindican de la “lucha anticapitalista”. Los puntos centrales de esta discusión giran en torno a los actuales acontecimientos en Kurdistán occidental: Rojava.

Incluso, si de manera general no estamos de acuerdo con el contenido ideológico de la TCI (a pesar de ciertas posiciones y referencias programáticas comunes), sin embargo hemos decidido publicar este texto y traducirlo en checo y en francés partiendo de la versión original inglesa, porque compartimos la defensa de las posiciones internacionalistas que aquí se abordan.

El Estado no es simplemente una estructura constituida por un gobierno, una policía, un ejército, junto a un aparato administrativo; el Estado, como el movimiento comunista lo ha entendido, es una relación social, la materialización del orden del mundo capitalista, poco importa si su legitimidad está basada en las asambleas parlamentarias o comunitarias. Así pues, si el PKK y sus compinches del PYD reivindican que no buscan crear un Estado, es solamente porque en realidad ellos representan ya al Estado, debido al papel práctico e ideológico que ellos juegan en el Rojava. Eso a lo que algunos partidarios del PKK llaman muy acertadamente “un Estado sin Estado”, es decir, un Estado que no se territorializa obligatoriamente en la forma de un Estado-Nación, pero que al final constituye todavía un Estado en ese sentido, donde las relaciones sociales capitalistas, la propiedad privada, no son puestas fundamentalmente en cuestión.

A diferencia de los euro-centristas de todo pelaje y otros seguidores de la división del mundo entre “países centrales” (que son los únicos de donde podrá surgir la chispa que encenderá la hoguera de la revolución) y por otra parte los de la “periferia” del capitalismo, nosotros no dudamos de que haya un movimiento proletario en Rojava (como en toda la región del Medio Oriente, lo cual es uno de los desacuerdos de fondo que tenemos con las posiciones de la TCI en general), un movimiento que a pesar de sus debilidades pretende, aunque sólo parcialmente, la emancipación de la clase obrera, y que en ese sentido forma parte integral del movimiento proletario mundial que participa en la abolición del capitalismo y en la creación de una comunidad humana real – el comunismo. Sin embargo ni el PKK ni el PYD representan ese movimiento y esto a pesar de sus proclamaciones aparentemente pro-socialistas y en favor de ese fetiche a la moda que es la democracia directa (a través del supuesto “cambio político” del PKK, que ha adoptado el “confederalismo democrático”, el “comunalismo” y el “municipalismo” tan estimado por toda una sarta de “libertarios proudhonianos” a través del mundo). Y si algunos pretendidos revolucionarios continúan apoyándolos sin crítica alguna (o adoptando un “apoyo crítico” al puro estilo de Trotski), ellos se harán cómplices de sepultar ese frágil movimiento, de la misma manera que ocurrió con el apoyo al Frente Popular en España en 1936. Continue reading

Posted in Blog - other languages, Español, Other languages | Tagged , | Comments Off

Rojava: Fantazie a Realita

ispanya-kobane| Čeština | English | FrançaisEspañol |

Jako pokračování našeho předcházejícího příspěvku – „Rojava: Lidová válka není třídní válka“ – k „solidární kampani“ s „revolucí v Rojavě“ přinášíme dvě krátká prohlášení, které jsme našli na internetu. Obě míří stejným směrem, nechtějí diskuzi ukončit, ale naopak do ní vnést prvky třídní analýzy a tudíž zpochybnit romantickou obhajobu bojů v Syrském Kurdistánu, tak jak ji odůvodňují nejrůznější politické kruhy.

Samozřejmě zdůrazňujeme silné výhrady, které máme vůči slabinám a limitům, které se v oněch dvou textech objevují. Nereprezentují ani souhrnné postoje naší skupiny, ani pozice komunistického hnutí z historického a programatického hlediska. Jedná se nicméně o živoucí vyjádření revolučních menšin, které se proti proudu a „nepopulárně“ snaží prosadit nutnost a prvořadost internacionalismu ve všech bojích naší třídy.

První text nazvaný “Rojava: fantazie a realita” je podepsán militantem Zaferem Onatem a byl zveřejněn v turečtině na blogu „libertariánského komunistického diskusního fóra“ Servet Düşmanı, což v překladu znamená „nepřítel bohatství“.

Druhý text se jmenuje “Několik komentářů k ‘Revoluci v Rojavě’“, jeho autor je anonymní a byl publikován na blogu Infoshop News – Anarchist and libertarian news, opinion and analysis. Oba texty zveřejňujeme v angličtině, ale také v našem překladu do češtiny a francouzštiny. Continue reading

Posted in Blog - česky, Czech, Maghreb - Mašrek | Tagged , | Comments Off

Rojava: Fantasies and Realities

ispanya-kobane| Čeština | English | FrançaisEspañol |

Following our previous critical contribution to “solidarity campaign” towards “Rojava Revolution” entitled “In Rojava: People’s War is not Class War”, we introduce and publish here two small stands we found on the internet. Both of them go in the same direction not to end the debate but on the contrary to bring some class analysis elements in the discussion and to call thus into question the romantic apology of the struggle in Syrian Kurdistan made by different political circles.

We obviously insist on putting forward strong reservations as for weaknesses and limits that can be found in these both texts which represent neither the global positions of our group nor those of the communist movement from a historic and programmatic point of view. Nevertheless these are living expressions of revolutionary minorities that try to affirm against the current and in an “unpopular” way the necessity and pre-eminence of internationalism in all struggle of our class.

The first text is entitled “Rojava: Fantasies and Realities”; it is signed by a militant called Zafer Onat and has been published in Turkish on the blog of the “libertarian communist discussion forum” Servet Düşmanı which means “Enemy of Wealth”.

The second text is entitled “Some Comments on the ‘Rojava Revolution’”; it is anonymous and has been published on the blog Infoshop News – Anarchist and libertarian news, opinion and analysis. We introduce and publish both of these texts on our blog in their English version but we also translated them into Czech and French… Continue reading

Posted in Blog - english, English, Maghreb - Mashrek | Tagged , | Comments Off

Rojava: Fantasmes et Réalités

ispanya-kobane| Čeština | English | Français | Español |

Dans la foulée de notre précédente contribution critique à la « campagne de solidarité » envers la « Révolution au Rojava », texte intitulé : « Rojava : la Guerre Populaire, ce n’est pas la Guerre de Classe », nous présentons et publions ici deux petites prises de position que nous avons trouvé sur l’internet et qui vont dans le même sens de ne pas clore le débat mais au contraire d’apporter des éléments d’analyse de classe dans la discussion et de remettre ainsi en question l’apologie romantique de la lutte au Kurdistan syrien faite par différents milieux politiques.

Nous tenons évidemment à émettre de vives réserves quant aux faiblesses et limites qui ponctuent ces deux textes qui ne représentent pas les positions globales de notre groupe ni celles du mouvement communiste du point de vue historique et programmatique. Néanmoins, ce sont là des expressions vivantes de minorités révolutionnaires qui tentent d’affirmer à contre-courant et de manière « impopulaire » la nécessité et la prééminence de l’internationalisme dans toute lutte de notre classe.

Le premier texte est intitulé « Rojava: Fantasmes et Réalités », il est signé par un militant du nom de Zafer Onat et a été publié sur le blog de la « plateforme de discussion communiste libertaire » en langue turque Servet Düşmanı qui signifie « Ennemi de la Richesse ».

Le second texte est intitulé « Quelques commentaires sur la ‘Révolution au Rojava’ », il est anonyme et a été publié sur le blog Infoshop News – Anarchist and libertarian news, opinion and analysis. Nous présentons et publions ces deux textes sur notre blog dans leur version anglaise mais nous les avons également traduit en tchèque et en français… Continue reading

Posted in Blog - french, Français, Maghreb - Machrek | Tagged , | Comments Off

Rojava: Lidová válka není třídní válka

B0e8OhmIEAAaM2b | Čeština | English | Français | Español |

Text „Rojava: Lidová válka není třídní válka“, který si můžete přečíst níže je příspěvkem Internacionalistické komunistické tendence (ICT) do debaty, která v rámci jistých kruhů hlásících se k „anti-kapitalistickému boji“ probíhá již několik týdnů. Jejím ústředním tématem jsou události v západní části Kurdistánu, v Rojavě.

Ačkoli obecně s ideologickým korpusem ICT nesouhlasíme (navzdory tomu, že některé programatické pozice a odkazy jsou nám společné), rozhodli jsme se jejich text publikovat (a přeložit z původní anglické verze do češtiny a francouzštiny), protože sdílíme obranu internacionalistických postojů, které vyjadřuje. Stát není jen struktura skládající se z vlády, policie, armády a administrativního aparátu, stát, tak jak jej chápe komunistické hnutí, je společenský vztah, materializace kapitalistického uspořádání světa, ať už je jeho legitimita založená na parlamentu nebo na komunitních shromážděních. Jestliže tedy PKK a její pravá ruka PYD prohlašují, že neusilují o vytvoření státu, jsou to jen slova těch, kteří už stát, díky své společenské roli – praktické i ideologické úloze, jakou v Rojavě sehrávají – představují. To je to, co někteří stoupenci PKK celkem přesně nazývají „stát bez státu“, tj. stát který nepotřebuje teritorium, tak jako národní stát, který však ve skutečnosti tvoří stát v tom smyslu, že zásadně nenapadá kapitalistické společenské vztahy, soukromé vlastnictví.

Na rozdíl od nejrůznějších europocentristů a uctívačů rozdělení světa na „centrální země“ (z nichž jediných podle nich může vzejít jiskra revoluce) na jedné straně a „periférii“ kapitalismu na straně druhé, my nemáme žádné pochybnosti o tom, že v Rojavě existuje proletářské hnutí (stejně jako v celém regionu Středního východu, v čemž naprosto zásadně nesouhlasíme s ICT a jejich postoji všeobecně), hnutí, které přes všechny své slabiny usiluje, jakkoli jen částečně, o emancipaci pracující třídy, a které v tomto smyslu tvoří integrální součást celosvětového proletářského hnutí směřujícího ke zničení kapitalismu a vytvoření skutečné lidské pospolitosti – komunismu. PKK ani PYD však v žádném případě toto hnutí nereprezentují, a to i přes všechny své pro-socialistické proklamace a prohlášení ve prospěch onoho teď tak módního fetiše přímé demokracie (prostřednictvím tzv. „politického obratu“ PKK, která údajně přijala za svůj „demokratický konfederalismus“, „komunalismus“ a „municipalismus“ tak drahý celému křídlu prudhounovských libertariánů na celém světě). A pokud budou i nadále někteří rádoby revolucionáři poskytovat tomuto proudu nekritickou podporu (nebo jej i „kriticky podporovat“ a la Trockij), stanou se hrobaři onoho křehkého proletářského hnutí, tak, jak se to stalo lidové frontě ve Španělsku v roce 1936. Continue reading

Posted in Blog - česky, Czech, Maghreb - Mašrek | Tagged , | Comments Off

Rojava : la Guerre Populaire, ce n’est pas la Guerre de Classe

B0e8OhmIEAAaM2b| Čeština | English | Français | Español |

Le texte « Rojava : la Guerre Populaire, ce n’est pas la Guerre de Classe », que vous pouvez lire ci-dessous, représente une contribution de la « Tendance Communiste Internationaliste » (TCI) au débat qui a lieu depuis plusieurs semaines dans certains milieux qui se revendiquent de la « lutte anticapitaliste ». Les points centraux de cette discussion tournent autour des événements actuels au Kurdistan occidental, le Rojava.

Même si généralement nous ne sommes pas d’accord avec le corpus idéologique de la TCI (malgré certaines positions et références programmatiques communes), nous avons néanmoins décidé de publier ici ce texte et de le traduire en tchèque et en français à partir de la version originale anglaise, car nous partageons la défense des positions internationalistes qui y sont abordées. L’État n’est pas simplement une structure constituée du gouvernement, de la police, de l’armée et d’un appareil administratif ; l’État, comme le mouvement communiste l’a déjà saisi, est un rapport social, la matérialisation de l’ordre du monde capitaliste, peu importe si sa légitimité est basée sur des assemblées parlementaires ou communautaires. Si donc le PKK et ses affidés du PYD revendiquent qu’ils ne cherchent pas à créer un État, c’est seulement parce qu’en réalité ils représentent déjà l’État, en raison du rôle, pratique et idéologique, qu’ils jouent au Rojava. Ce que certains des partisans du PKK appellent très justement « un État sans État », c’est-à-dire un État qui ne se territorialise pas obligatoirement sous la forme d’un État-Nation, mais qui in fine constitue un État tout de même dans ce sens où les rapports sociaux capitalistes, la propriété privée, ne sont pas remis fondamentalement en question.

Contrairement aux euro-centristes de tout poil et autres adorateurs de la division du monde entre d’une part des « pays centraux » (d’où seuls pourrait provenir l’étincelle qui allumera le brasier de la révolution) et d’autre part la « périphérie » du capitalisme, nous n’avons aucun doute qu’il y ait un mouvement prolétarien au Rojava (comme dans toute la région du Moyen-Orient, et c’est là déjà un des désaccords de fond que nous avons avec les positions de la TCI en général), un mouvement qui malgré ses faiblesses vise, bien que seulement partiellement, à l’émancipation de la classe ouvrière, et qui dans ce sens fait intégralement partie du mouvement prolétarien mondial qui participe de l’abolition du capitalisme et de la création d’une réelle communauté humaine – le communisme. Ni le PKK ni le PYD cependant ne représentent ce mouvement et cela malgré leurs proclamations apparemment prosocialistes et en faveur de ce fétiche à la mode qu’est la démocratie directe (à travers le soi-disant « tournant politique » du PKK qui aurait adopté le « confédéralisme démocratique », le « communalisme » et le « municipalisme » chers à toute une kyrielle de libertaires proudhoniens à travers le monde). Et si de prétendus révolutionnaires continuent à les soutenir sans critique (ou même en adoptant un « soutien critique » à la Trotski), ils deviendront les fossoyeurs de ce mouvement fragile, de la même façon que cela s’est passé avec le soutien au Front Populaire en Espagne en 1936. Continue reading

Posted in Blog - french, Français, Maghreb - Machrek | Tagged , | Comments Off

In Rojava: People’s War is not Class War

B0e8OhmIEAAaM2b| Čeština | English | Français | Español |

Text “In Rojava: People’s War is not Class War”, which you can read below, represents a contribution of “Internationalist Communist Tendency” (ICT) to a debate that has been taking place in certain circles claiming “anti-capitalist struggle” since several weeks. The central points of this discussion are current events in Western Kurdistan, Rojava.

Even if we generally don’t agree with the ideological corpus of ICT (despite some programmatic positions and references in common), we nevertheless decided to publish here this text and to translate it in Czech and in French from the original English version because we share the defence of internationalist positions expressed in it. State is not merely a structure of government, police, army and administrative apparatus, State, as the communist movement grasps it, is a social relation, materialization of capitalist world order, no matter whether its legitimacy is based on parliament or community assemblies. If therefore PKK and its PYD’s henchmen claim that they do not seek to create a State, it is just because in reality they already – due to their role, practical and ideological, they play in Rojava – represent the State. This is what some of PKK’s partisans call quite rightly “a State without a State”, i.e. a State that doesn’t necessarily territorialize as a Nation-State, but which ultimately really constitutes a State in the sense that capitalist social relations, private property, are not fundamentally challenged.

Unlike all kinds of euro-centrists and other worshippers of the world division into “central countries” (which are the only ones the spark of revolution could come from) on one hand and the “periphery” of capitalism on the other hand, we do not doubt that there is a proletarian movement in Rojava (as in the whole region of Middle-East, and that’s quite a fundamental disagreement we have with ICT positions in general), a movement that in spite of its weaknesses aim, however only partially, to emancipate the working class, and that in this sense is an integral part of worldwide proletarian movement heading towards abolition of capitalism and creating of a real human community – communism. Neither PKK nor PYD however represent this movement and this despite their seemingly pro-socialist proclamations and declarations in favour of this fashionable fetish of direct democracy (through the so-called “political turn” of PKK which would adopt “democratic confederalism”, “communalism” and “municipalism” dear to a whole a stream of Proudhonian libertarians all over the world). And if some would-be revolutionaries will continue to support them without any critique (or even while adopting a “critical support” à la Trotsky), they will become the gravediggers of this fragile movement in the same way as it happened with supporting the Popular Front in Spain 1936. Continue reading

Posted in Blog - english, English, Maghreb - Mashrek | Tagged , | Comments Off