| Español | English | Français | Deutsch |
«El mismo Marx señaló que el sistema abstracto del desarrollo capitalista no bastaba para hacer ninguna predicción acerca del mundo real. Todas las crisis en el capitalismo deben ser explicadas a partir de las condiciones dadas, empíricas, “a partir del movimiento real de la producción, de la competencia y del crédito capitalista”. El análisis en términos del concepto de valor del desarrollo capitalista postula “la posibilidad de crisis por una simple consideración de la naturaleza general del Capital, sin considerar las relaciones reales y adicionales que forman las condiciones del proceso de producción real”».
(Paul Mattick, “Marx y Keynes”, 1969)
| Español | English | Français | Deutsch | Nederlands |
Última actualización: 05/03/2021 | Français | Nederlands |
La palabra mágica “seguridad” se impone frente al delincuente como ante el terrorista y el virus, y la crisis sanitaria muestra hasta qué punto el Estado obtiene nuestra sumisión en nombre de la salud.
Gilles Dauvé
En la sociedad del Capital los discursos que se nos presentan como “verdades” son expresados por diferentes portavoces de la clase en el poder, desde los medios masivos tradicionales hasta los supuestos medios alternativos, junto al sin número de redes sociales digitales. De este modo, el discurso informativo que nos advierte desde principios del 2020 acerca de la pandemia del Covid-19 evidencia que la información desde el poder se pretende inobjetable, a tal grado que no solo suscita consenso entre los organismos de la burguesía, sino que ésta es aún reforzada a través de la opinión pública de las redes sociales y hasta de los supuestos medios disidentes.
| English | Français | Čeština | PDF |
Rok 2019 byl rokem celosvětového třídního hnutí takového rozsahu a intenzity, jakou jsme neviděli po celá desetiletí, snad dokonce od vlny revolučních bojů v šedesátých a sedmdesátých letech. Kapitalistická normalita business as usual byla hluboce otřesena nesčetnými protesty, stávkami, nepokoji a na některých místech i vojenskými a policejními vzpourami. Stovky tisíc rozzlobených proletářů vyšly do ulic v Chile, Francii, Libanonu, Iráku, Haiti, Hongkongu, Íránu, Indii, Kolumbii a v mnoha dalších zemích. Pro mnoho komunistických militantů tato hnutí představovala závan čerstvého vzduchu. Nepokoje v Sao Paulu, Recife, Riu nebo dokonce okupaci metra v New Yorku či protesty proti průmyslovému znečištění ve Wenlou v deltě Perlové řeky jsme sledovali s velkým očekáváním, že se jedná o znamení, že se proletářský požár šíří dále a začíná pohlcovat tato obrovská centra akumulace kapitálu. Nastal nový rok a hnutí nevykazovalo žádné známky ztráty energie. Naopak, nové erupce se objevovaly téměř každý týden, v dalším městě, regionu, zemi… A pak, po třech měsících roku 2020, se to všechno náhle zastavilo. Nebo to tak aspoň vypadalo.
| Español | Français | English | Deutsch |
Sacrificio, resistencia, moral de victoria, unidad (entre empresarios y trabajadores). Estas palabras constituyen el mantra que repite de modo machacón el presidente de España, Pedro Sánchez, desde el inicio de la pandemia. Su uso no es casual: quieren que los proletarios y proletarias veamos nuestras necesidades amordazadas, que no luchemos por nuestros intereses, en un momento en que nuestra vida se ve amenazada.
Sacrificio, resistencia, moral de victoria y unidad son sinónimos de pasividad, de dejarnos matar como carne de cañón, sometiéndonos a las necesidades del gobierno y del capital, de su lógica de acumulación.
| Français | English | Ceština | PDF |
Poznámka TV: Českou verzi našeho druhého bulletinu zaměřeného na boje známé jako „gilets jaunes“ posíláme do světa s velkým zpožděním. Ve francouzštině jsme ho publikovali… v listopadu 2019. Anglickou i českou verzi tohoto materiálu jsme měli připravenou už dřív, ale pandemie Covid-19 a karanténní opatření, které na nás uvalil kapitalistický stát, mezitím naši činnost zpomalily. Jsme si však jisti tím, že analýza a informace obsažené v tomto bulletinu jsou stále platné a relevantní pro další epizody třídní války vedené revolučním proletariátem proti jeho věčnému nepříteli, tj. buržoazii a kapitalistickým společenským vztahům… Hezké počtení!
Už čtyři roční období… Hnutí „žlutých vest“ trvá již rok…
Ačkoli toto hnutí nebylo schopné uskutečnit skutečnou, silnou a hlubokou světovou sociální revoluci (tu, která nevratně a definitivně smete všechny základy společenského vztahu, jenž ovládá a drtí lidstvo!), podařilo se mu vydržet a dokončit tak cyklus jednoho roku, stejně jako naše planeta, která za rok dokončí své putování kolem Slunce.
Před šesti měsíci jsme úvod předchozího bulletinu, věnovaného stejnému tématu a jeho vývoji, zakončili těmito slovy:
„Konečně tvrdíme, ačkoli se to může zdát provokativní, že přes všechen ten mediální humbuk okolo „Gilets Jaunes“ v žádném případě nemůžeme zapomenout na jednu zásadní věc, že totiž neexistuje nic jako „Gilets Jaunes“, nikdy neexistovalo a existovat nemůže. Z jednoduchého, základního a nevyhnutelného důvodu, že neexistuje třída nebo společenský projekt „Gilets Jaunes“… Vždy a všude se jedná o proletariát proti buržoazii, dvě společenské třídy s naprosto protichůdnými projekty… Ve skutečnosti existují pouze dva projekty, které se střetávají v boji o budoucnost lidstva: na jedné straně historický proces zrušení kapitalistických společenských vztahů a jejich státu, které jsou příčinou bídy, válek, vykořisťování, odcizení, útlaku a dominance… Na straně druhé pak stojí prodlužování této noční můry…“
To vše nebrání tomu, aby hnutí, které „neexistuje“ samo o sobě, ale pouze jako výraz a materializace historické (a proto stále aktuální!) konfrontace mezi třídou vlastníků a třídou vyvlastněných, zvládlo vytrvat a vynutit si svou přítomnost, dočasně ustoupit jako odliv a pak se vrátit zpět v plné síle. Zdá se nám, že důležitější a správnější než mluvit o zmatcích a rozporech v hnutí, je zdůraznit zásadní determinaci tohoto boje, kterou není ani „přímá“ či „participativní“ „demokracie“, „Referendum občanské iniciativy“, „francouzský lid“, a dokonce ani národní vlajka či Marseillaisa…
| Français | English | Čeština |
(2. prosince 2018)
(Exploités NRV 31)
Jsme dělníci, pracující v dočasných a nejistých zaměstnáních, podnikatelé z donucení, nezaměstnaní na suchu, studenti, kteří dřou, školáci předurčení k bídě, důchodci ve sračkách. Hnutí žlutých vest se nás taky týká – jsme bez peněz.
Dnes, po dvou týdnech nepřetržité blokády, dělá vláda vše pro to, abychom se vrátili domů. Vyzývá „žluté vesty“, aby si vytvořily struktury. A oportunisté už se hrnou. Jsou to často straničtí aktivisté, někdy z krajní pravice, kteří se schovávají za slovo „lidé“. V seznamu požadavků, které byly zaslány vládě, není nic, co by zlepšilo naši situaci. A zejména ji nezlepší nějaké „občanské“ shromáždění“ nebo „snížení nákladů zaměstnavatelů“. Pokud jde o ty, kteří chtějí, abychom věřili, že máme více společného s našimi šéfy než s proletáři migranty z celého světa, ti jsou ve službách moci a buržoazie.
| Français | English |
À toutes celles et ceux que la peur ne paralyse pas mais motive,
À toutes celles et ceux qui ont gardé la mémoire, savent l’histoire, cherchent la vérité,
À toutes celles et ceux qui ne sont pas épuisés, blasés, qui ont de la ressource,
À toutes celles et ceux qui veulent combattre l’oppression, qui veulent vivre libres et égaux,
Nous lançons cet appel :
| English | Français | Čeština | PDF |
L’année 2019 a été une année de mouvement de classe mondial d’une ampleur et d’une intensité jamais vues depuis des décennies, peut-être depuis la vague des luttes révolutionnaires des années 60 et 70. La normalité capitaliste du business as usual a été profondément ébranlée par une myriade de manifestations, de grèves, d’émeutes et même, dans certains endroits, de mutineries dans les forces armées et la police. Des centaines de milliers de prolétaires en colère sont descendus dans les rues du Chili, de la France, du Liban, de l’Irak, d’Haïti, de Hong-Kong, de l’Iran, de l’Inde, de la Colombie et de bien d’autres endroits… Pour de nombreux militants communistes, ces mouvements représentaient une bouffée d’air frais. Sur cette lancée, nous observions les émeutes à Sao Paulo, à Recife, à Rio ou encore l’occupation du métro à New York ou les protestations contre les entreprises polluantes à Wenlou dans le delta de la rivière des Perles dans l’espoir que ce sont là les signes que la révolte prolétarienne se propage telle une trainée de poudre et commence à engloutir ces immenses centres d’accumulation du Capital. Le Nouvel An arriva et le mouvement ne montra aucun signe de perte d’énergie. Au contraire, de nouvelles éruptions apparaissaient presque chaque semaine dans une autre ville, une autre région, un autre pays… Et puis, trois mois après le début de l’année 2020, tout s’est arrêté brusquement. Du moins en apparence.
