Pubblichiamo ora (in più lingue, come spesso accade) un appello alla mobilitazione internazionale e internazionalista contro la guerra in Ucraina, lanciato dai compagni anarchici in Italia. Siamo in gran parte d’accordo con questo interessante testo, che cerca di dare una direzione a molte iniziative locali che rifiutano, di scegliere una parte borghese contro un’altra, un “male minore” contro quello che ci viene presentato come “il peggiore” o addirittura “il male puro” in una guerra che vede contrapporsi le nazioni capitaliste.
Une fois de plus, les yeux des militants communistes du monde entier se sont tournés vers l’Iran, en tant que champ de bataille du gigantesque bouleversement prolétarien, un autre dans la série de confrontations de classe qui a secoué l’Iran et la région environnante au cours de la dernière décennie.
Téhéran, le 16 septembre 2022 – Mahsa Amini meurt après avoir été arrêtée et brutalement battue par la police religieuse iranienne, accusée de ne pas porter son foulard conformément à la loi stupide de l’islam. L’une des nombreuses idéologies imposées par la classe dirigeante afin de cimenter en nous la fausse conscience de la communauté interclasse – la religion ; dans ce cas, l’une des variantes du conte de fées abrahamique sur l’homme invisible vivant dans le ciel. La révolte qui s’en est suivie, contre le système iranien d’apartheid sexuel et l’appareil d’État employé pour le mettre en œuvre, en tant qu’expression particulière de la violence de l’État, a déclenché le vaste mouvement prolétarien qui s’est répandu dans tout le pays, attaquant sur tous les fronts les fondements idéologiques, sociaux et économiques de la société bourgeoise sur le territoire de l’Iran. Certaines des tâches que ce mouvement a assumées, bien que de manière insuffisante et incomplète, comme la tâche d’identifier et d’attaquer les points stratégiques de l’infrastructure de l’État, de désarmer les forces répressives et de s’armer, etc. font partie des tâches que le prolétariat devra assumer dans la phase insurrectionnelle de la révolution communiste mondiale.
Once again, the eyes of the communist militants all around the world have turned towards Iran, as a battleground of the gigantic proletarian upheaval, another one in the series of class confrontations that had shaken Iran and the surrounding region in the last decade.
Tehran, 16th of September 2022 – Mahsa Amini died after being arrested and brutally beaten by the Iranian religious police, being accused of not wearing her headscarf in accordance with the stupid law of Islam. One of many ideologies imposed on us by the ruling class in order to cement in us the false consciousness of the inter-class community – religion; in this case one of the variants of the Abrahamic fairy tale about the invisible man living in the sky. Subsequent revolt against the Iranian system of the gender apartheid and the State machinery employed to enforce it, as a particular expression of the violence of the State had set in motion the huge proletarian movement that spread throughout the whole country, attacking on all fronts ideological, social and economic foundations of the bourgeois society in the territory of Iran. Some of the tasks that this movement has assumed, albeit in an insufficient and incomplete way, like the task of identifying and attacking the strategic points of the State infrastructure, disarming the repressive forces and arming itself, etc., are among the tasks that the proletariat will have to assume in the insurrectionary phase of the global communist revolution.
Abbiamo scoperto e qui presentiamo un testo del sito “Piccoli Fuochi Vagabondi” che secondo noi costituisce una chiara espressione della posizione del disfattismo rivoluzionario, parte indivisibile del programma del movimento comunista globale e la cui importanza cresce di pari passo con la realtà della guerra capitalista in cui ci troviamo, che la fa scendere dal piano dell’astrazione e la rende una questione di vita e di morte quotidiana.
I compagni non cadono nella trappola, come fanno molti altri, di essere antimilitaristi in linea di principio quando c’è una guerra dall’altra parte del mondo, o quando si parla di guerra nel passato, ma di diventare guerrafondai quando questa si avvicina alle loro porte. Al contrario, esprimono chiare direttive per l’organizzazione di diserzioni negli eserciti di entrambe le parti in conflitto, prendere cura di tali disertori di entrambe le parti, il sabotaggio degli sforzi bellici, la necessità di rivolgere le armi contro i comandanti della “nostra” parte, ecc.
Dobbiamo dire che ci sono anche alcuni punti sviluppati nel testo, con i quali non siamo d’accordo. In particolare si tratta della questione della “difesa della rivoluzione” in Spagna, nel 1936, da parte degli anarchici, della questione della natura delle relazioni sociali che esistono nel territorio del “Rojava” (che consideriamo capitalista e statalista) – affrontiamo entrambe le questioni nel nostro Bollettino n. 13 –, nonché di quello che consideriamo un sostegno acritico alla resistenza antifascista italiana della Seconda Guerra Mondiale.
Le altre posizioni espresse nel testo che non condividiamo con gli autori sono: il considerare il regime politico “liberale” (qui chiamato “democratico”, che per noi significa qualcosa di diverso – ogni forma di dittatura del Capitale è infatti democratica) come il male minore rispetto al regime “dittatoriale”; l’accettazione implicita in alcune circostanze dell’autodeterminazione sulla base della “comunità” etnica o linguistica.
“Perang mereka! Kematian kita!” Di bawah panji-panji inilah kaum proletar radikal menjauhkan diri dari prosesi pawai damai yang diorganisir di jalan-jalan Spanyol pada bulan Maret 2004 setelah serangan pembantaian di Madrid yang menewaskan lebih dari 200 orang. Mereka mengedepankan semboyan kekalahan ini sebagai respons atas keterlibatan militer Spanyol di Irak dan “Perang Melawan Teror” yang dipaksakan oleh negara kapitalis dunia dan cabangnya di Spanyol, dengan demikian menggemakan banyak manifestasi historis kekalahanisme revolusioner yang menandai perkembangan masyarakat kelas dan oleh karena itu perjuangan kelas, perang kelas.
Di Ukraina, Republik Ceko, Inggris, Italia, Suriah, Prancis, dll… Di seluruh dunia ada suara yang melawan perang kapitalis dan juga melawan perdamaian kapitalis. Hanya perang kelas yang dapat mengakhiri teror ini dan itulah yang kami maksudkan ketika kami mengatakan Tidak Ada Perang kecuali Perang Kelas!
Pamflet baru ini berisi 14 teks dari berbagai kelompok dan individu. Tujuannya adalah untuk menjelaskan dan menegaskan makna anti-militerisme, internasionalisme, dan kekalahan revolusioner. Publikasi ini akan dipresentasikan untuk pertama kalinya di Pameran Buku Anarkis Balkan di Ljubljana.
New Pamphlet: Against capitalist wars, against capitalist peace
In Ukraine, the Czech Republic, the UK, Italy, Syria, France etc… All over the world there is a voice against capitalist wars and also against capitalist peace. Only class war can end this terror and that is what we mean when we say No War but the Class War!
The new pamphlet contains 14 texts by various groups and individuals. The aim is to explain and affirm the meaning of antimilitarism, internationalism and revolutionary defeatism. The publication will be presented for the first time at the Balkan Anarchist Bookfair in Ljubljana. The pamphlet is also available for download in PDF.
C’était le 17 juin 1953. D’importants secteurs du prolétariat se soulevaient à Berlin-Est avant que cette révolte ne s’étende à toute la « République démocratique allemande » et ne soit réprimée par l’intervention de l’Armée rouge (du sang des prolétaires insurgés).
Níže otiskujeme otevřený dopis adresovaný AFed, který nám zaslal jeho autor P.Ž. Jedná se o jeho příspěvek do polemiky ohledně postoje anarchistického hnutí vůči válce. Malé shrnutí pro ty, které tato diskuze doposud míjela:
V lednu 2022 publikovala Antimilitaristická iniciativa český překlad textu Alexe Aldera Britský anarchismus podléhá válečné horečce vymezující seproti tomu, jak „anarchistické hnutí v Británii (i jinde) podporuje armádu jednoho národa proti druhému, ideologicky ospravedlňuje a materiálně zajišťuje ukrajinské válečné úsilí“.
Od propuknutí války na Ukrajině zaplavuje anarchistické prostředí válečná propaganda. Rozšiřují ji liberálové a sociální demokraté, kteří si z kdovíjakého důvodu říkají anarchisté. Snaží se získat stoupence pro jejich militarismus a tvrdí, že to je protiválečný postoj. Mluví o internacionalismu, ale záhy přiživují ukrajinský nacionalismus. Říkají, že jsou proti všem státům, ale nabádají ostatní k podpoře armády, která hájí panství ukrajinského státu.
Existuje zde ale také anarchistická opozice. Tu však liberálové s oblibou obviňují z dogmatismu, povýšenectví, bezohlednosti a necitlivosti nebo ji rovnou hází do jednoho pytle se stoupenci putinova režimu. Nečekejte ale od liberálů, že vám tváří v tvář vysvětlí, co je na umírání pro zájmy vládnoucí třídy pragmatického a co na hájení proletářských zájmů dogmatického. Liberálové se přímé diskuzi většinou vyhýbají. Nepromarní však žádnou příležitost jak bránit opozičním názorům v oběhu na veřejných místech nebo na internetu. Děsí se toho, že by někdo další prohlédl jejich mystifikaci a pokrytectví.
„Anarcho-liberálové“ tvrdí, že jejich postoje vycházejí z naslouchání lidem na Ukrajině a východní Evropě, ale zapomínají dodat, že selektivně zohledňují jen ty hlasy, které pasují do jejich válečné propagandy. Antimilitaristické hlasy z Ukrajiny nebo Ruska je nezajímají a ty z jiných částí světa systematicky dehonestují. Antimilitaristická iniciativa [AMI] se proto chopila nelehkého úkolu dopomoci zamlčovaným a přehlíženým hlasům být slyšet. Právě proto byl vydán Sborník článků na téma: Anarchismus a válka. Poprvé bude k dostání na bookfairu v Praze a jako všechny publikace od AMI je také ke stažení v PDF formátu. Publikace vychází ve spolupráci s Nakladatelstvím Subverze.
Die folgenden Zeilen sind eine kurze Antwort auf einen Artikel von Wayne Price, der auf der Website der Czech Anarchist Federation (AFed) veröffentlicht wurde. Die Verzögerung unserer kurzen Antwort lässt sich nur dadurch erklären, dass wir lange gebraucht haben, um uns von dem Text „Are Anarchists Giving in to War Fever?“ [ursprünglich wurde dieser Text auf Englisch im Anarkismo-Netzwerk veröffentlicht] zu erholen. Wir gingen davon aus, dass selbst eine programmatisch so disparate und verwirrte Organisation wie AFed zumindest nicht von den Grundprinzipien des Anarchismus abweichen kann, da sie diese ja bereits in ihrem Namen trägt. Aber wir haben uns geirrt.
Im Kontext des Krieges in der Ukraine versuchen Wayne Price (und sein Herausgeber AFed) unter dem Deckmantel besonderer Bedingungen und kritischer Unterstützung grundlegende Elemente der bourgeoisen Ideologie in den Anarchismus (den wir für eine revolutionäre Bewegung und Teil des allgemeinen Kampfes des Proletariats gegen die Diktatur des Kapitals halten) einzuführen, die in direktem Widerspruch zum anarchistischen Programm für die Emanzipation der Menschheit stehen. Dieses Programm entstammt nicht aus dem Text dieser oder jener Anarchistin und Anarchist, sondern wurde in Opposition zum Kapitalismus, im Kampf gegen ihn und als seine Negation entwickelt.
Lo que sigue es una breve respuesta a un artículo de Wayne Price publicado en el sitio web de la Federación Anarquista Checa (AFed). El retraso en nuestra breve respuesta sólo puede explicarse por el hecho de que nos ha llevado mucho tiempo recuperarnos del artículo “¿Are Anarchists Giving in to War Fever?” [¿Están los anarquistas cediendo a la fiebre de la guerra? – publicado originalmente en inglés en la web Anarkismo.net]. Asumimos que incluso una organización tan dispar y programáticamente confusa como AFed no podía desviarse de los principios básicos del anarquismo, puesto que ya los llevaba en su nombre. Pero estábamos equivocados.
En el contexto de la guerra en Ucrania, bajo la apariencia de condiciones específicas y apoyo crítico, Wayne Price (y su editorial, AFed) están tratando de introducir en el anarquismo (que consideramos un movimiento revolucionario y parte de la lucha general del proletariado contra la dictadura del capital) elementos fundamentales de la ideología burguesa que están en contradicción directa con el programa anarquista para la emancipación de la humanidad. Hay que señalar que este programa no deriva del texto de tal o cual teórico anarquista, sino que se constituyó en oposición al capitalismo, en la lucha contra él y como su negación.
Publicamos aquí la última contribución del grupo Barbaria sobre la guerra en Ucrania y la lucha contra ambos bandos burgueses del conflicto. Barbaria reafirma muy correctamente la única alternativa proletaria a la negación de nuestra humanidad, ya sea en el trabajo o en la guerra: el derrotismo revolucionario y la transformación de la guerra capitalista entre Estados en una guerra revolucionaria entre clases.
