Název následujícího letáku, v originále „Pas de retraite, à l‘attaque!“, je francouzská slovní hříčka. Retraite znamená důchod, ale také odchod či ústup z boje. A další slovní hříčka leták uzavírá místo podpisu: „ La lutte c’est class… contre class“. „Classe“ lze přeložit jako „společenskou třídu“, ale stejně tak i jako „super, šik, sexy“. Takže: „boj je sexy…, skutečný boj znamená boj třídy proti třídě“. Continue reading →

Tento leták zveřejněný na Indymedia Paris pod názvem “L’état et les patrons ne comprennent qu’un seul langage…“ 18. října 2010 se vztahuje se k odborářské demonstraci, která se v Paříži konala v sobotu 16.října a která na náměstí Bastily vyústila ve střet mezi policií a odborářskými pořadateli na straně jedné a radikálními demonstranty na straně druhé. Continue reading →

Následující leták podepsaný Internacionalističtí proletáři se ve Francii objevil ve druhé polovině října a uveřejnila ho řada blogů informujících o právě probíhajícím třídním hnutí. Zdůrazňuje fakt, že ačkoli ona bezprostřední jiskra, která zažehne plamen proletářských bojů, může být v různých regionech světa odlišná, skutečný obsah a cíl těchto bojů je tentýž – zrušení námezdního otroctví a zničení kapitalismu. Právě internacionalistická praxe v bojích naší třídy je v mnoha ohledech klíčová pro to, jestli tyto boje skončí porážkou nebo vítězstvím. Continue reading →

Hnutí, které od počátku podzimu probíhá ve Francii, začalo jako odpor proti reformě penzijního systému, ale ve své praxi tento rámec již mnohokrát překročilo. Bezpochyby si proto zaslouží naši pozornost. Třídní válka hodlá na svém blogu v průběhu následujících dnů publikovat kolekci textů, které z tohoto hnutí vzešly, které byly a jsou součástí jeho dynamiky i jeho sebereflexe a které zároveň představují poučení i povzbuzení pro proletáře ve zbytku světa.
Prvním textem, který přinášíme, je leták publikovaný 17. října pod původním názvem „Quelle est cette vie?“ a distribuovaný na odborářských demonstracích v Paříži. Zdůrazňuje skutečnost, že problémem naší třídy není posun odchodu do důchodu z šedesáti na šedesát dva let, ale samotná námezdní práce. Podepsáni jsou Proletáři, respektive „Proletáři vpřed“.
Continue reading →

Nedávno jsme obdrželi leták Mizérie studentského života, který se nyní rozhodujeme publikovat. Jeho obsah považujeme za vyjádření naší třídy, i když se svými limity. Leták se podrobně zaměřuje na různé stránky života studujících proletářů, ale činí tak na úkor zobecňujícího shrnutí třídního antagonismu kapitalistické společnosti, kterému je v textu věnováno jen málo prostoru. Namísto jasného vyjádření toho, co kapitalistický třídní konflikt znamená a jaké má pro proletariát praktické implikace, se zde pouze rozpačitě pochoduje kolem horké kaše. Jako kdyby leták nechtěl “kazit” studentské proletáře, ke kterým se obrací, prostým vyjádřením, že skutečně jsou proletáři. A to i přes skutečnost, že si jeho autoři tento fakt očividně uvědomují. Podobně leták kritizuje různé podoby sociáldemokratismu, aniž by proti nim stavěl jasnou komunistickou odpověď, omezuje se na “kolektivní boje (…) mimo jakákoliv zprostředkování”. Oproti těmto problematickým místům na obdrženém letáku oceňujeme pohled na vzdělávací proces jako na produkci více či méně kvalifikované pracovní síly, stejně jako pokus přenést se přes bariéry separující jednotlivé složky proletariátu, které v třídních bojích tak efektivně slouží buržoazním zájmům. Continue reading →

V rámci série našich vlastních i cizích příspěvků k třídní analýze sovětského impéria a jeho kolapsu na přelomu 80. a 90. let 20. století jsme se rozhodli přeložit a uveřejnit několik kapitol z knihy nestora francouzského komunismu rad Henriho Simona „Polsko 1980-82: Třídní boj a krize kapitálu“, jejíž revidovaná a rozšířená anglická verze poprvé vyšla roku 1985 v detroitském nakladatelství Black & Red. Jedná se o knihu, která mapuje dělnické boje na počátku 80. let v Polsku. Boje, které vedly k založení a legalizaci nezávislých odborů Solidarita. Popisuje, jak se tyto odbory staly zbraní kapitálu proti živelně se bouřícím proletářům, jak se v nich zrodil konflikt mezi členskou základnou a vedením Lecha Walesy a jak nakonec vládnoucí třída Solidaritu potlačila, protože se ukázala jako neschopná efektivně kontrolovat pracovní sílu. Vybrali jsme kapitoly klíčové především z teoretického hlediska, protože se v nich nejúplněji shrnují fakta obsažená v ostatních kapitolách a autor je analyzuje. Zdá se nám, jakoby za jeho analýzou stála problematická představa permanentní krize kapitálu, která nevyhnutelně spěje k jeho katastrofickému pádu a ponouká proletariát k akci. Na východě krize nepochybně existovala. Počátkem 80. let však nebyla ani zdaleka tak akutní, že by byl na pořadu dne totální kolaps ekonomiky a sociální katastrofa. Tím méně se nám zdá, že o něčem takovém můžeme hovořit v souvislosti se západem, k němuž tehdy jak východní buržoazie, tak velká část proletářů vzhlíželi jako k fungujícímu a více či méně následováníhodnému modelu. Navíc představa, že revolučnost dělníků je jakýmsi vedlejším produktem objektivního samopohybu kapitálu k všeobecnému krachu, vede Simona k nepochopení obsahu tehdejších bojů. Místo toho, aby v ustavení Solidarity a samosprávných pokusech třeba v Lodži viděl limit těchto bojů – tedy snahu napravit polský kapitalismus, pokusit se o jeho dělnický krizový management – který nakonec povede proletáře do náruče prozápadních reformátorů, v duchu radovecké tradice byl ochoten v nich spatřovat poslední stupínek na cestě ke skutečně revoluční dělnické správě. Abychom však k němu nebyli nespravedliví, je třeba dodat, že tehdy mohl těžko dohlédnout, kam právě probíhající boje povedou. Jeho knihu považujeme za neocenitelný příspěvek k uchopení bojů nejen polské dělnické třídy, ale v celém východním bloku. Proto do budoucna plánujeme přeložit a vydat jeho knihu celou. Zatím všem přejeme mnoho inspirativních chvil vyvolaných četbou tohoto výběru. Continue reading →

Rozhodli jsme se přeložit tento nový leták Internacionalistické komunistické skupiny a uveřejnit jej zde, neboť na tragické události na Haiti nehledí všeobecně přítomnou optikou uslzeného humanismu, občanského moralizování a hojení špatného svědomí buržoazie v podobě charity. Naopak nazírá je skrze realitu třídní společnosti a přichází s komunistickou kritikou celého humbuku kolem. Continue reading →