Ekologické otroctví

Z brožury Ekologické otroctví (ve francouzském originále vyšla v říjnu 2011 pod názvem Servitude écologique) nabízíme čtenářům zatím jen ochutnávku – předmluvu, která shrnuje její obsah, kritiku ekologické ideologie jako nové pasti na proletariát.

Třídění odpadu a snižování uhlíkové stopy jako cesta k lepšímu světu? V žádném případě! Ekologická, stejně jako jakákoli jiná, reforma je jen olej, který znovu a znovu promazává ozubená kola kapitalismu, vykořisťování, zisk a destrukci. Hnutí za zničení tohoto světa bídy nemá žádný důvod flirtovat jeho spasiteli!

A proč jen úvod? Prozatím jen ten, ale jako výzva k tomu společně přeložit brožuru celou. Pokud byste se chtěli na tomto projektu podílet, kontaktujte Třídní válku. Celý text (ve francouzštině) najdete na http://servitudecologique.blogspot.com.

***

Ekologické otroctví

Jak tato brožura vznikla?

Začalo nám to lézt na nervy – všechny ty výzvy k tomu, abychom „šetřili energií“, „snížili ekologickou stopu“, „třídili odpad“, „konzumovali férově“, „investovali eticky“, … výzvy k tomu přeměnit naši vůli „něco udělat“ na podřízení! (Oni tomu říkají „přimět k občanské odpovědnosti“!)

Rozčilovalo nás dívat se na to, jak tolik lidí kolem nás padá do pastí, které stát nastražil, aby zabránil tomu, že naše „máme toho plné zuby“ vyústí ve skutečné zpochybnění tohoto světa. A co bilo do očí nejvíc, to byl nedostatek třídního instinktu, který říká: vše, co pochází od státu, je proti nám.

Samozřejmě, že stát to umí. Umí vyjít ze skutečných problémů jako: fakt, že planeta se hroutí pod hromadami odpadků (navíc nebezpečných!), že světová populace je víc a víc nahnaná do chudinských čtvrtí, táborů, ghett, že příkop mezi bohatstvím a chudobou je pokaždé hlubší a širší, že věci tak životně důležité jako přístup k půdě či vodě jsou něčím soukromým vlastnictvím, že závislost na mzdě je čím dál vyšší zatímco práce se stává vzácným zbožím. A umí rozvinout mlhavé plány na reformu, jež odvrací naši pozornost od skutečných problémů a pouze zhoršují situaci.

Stát se dělá ekologickým, protože nemůže popřít všeobecnou katastrofu a protože musí vybudovat překážky, které zabrání tomu, aby všechno vybuchlo, náš vztek jako první.

Pro začátek se pokouší o to, aby odpovědnost za všechny tyto problémy padla na nás. Je to na nás, zredukované na otroky tohoto systému, abychom třídili jeho exkrementy, ovazovali jeho rány! Ale ano, my jsme svým způsobem zodpovědní, do té míry, do jaké je naše vzpoura proti tomuto světu příliš roztříštěná!

Ekologismus, tak jako většina ideologií, se pokouší všechno svést na problém špatné správy a vyhýbá se tomu, aby se dotknul skutečných příčin problémů. Jeho obránci nikdy nespojí to, jak se zachází s lidmi, s tím, jak se zachází s tím, co je obklopuje. Jako každá ideologie, ekologismus všechny otázky navzájem odděluje, odmítá vidět souvislost, která existuje mezi vykořisťováním člověka člověkem a vykořisťováním „přírody“ člověkem. Jedná se přitom o stejný vztah dominance, vykořisťování, destrukce.

Ekologisté zůstávají na povrchu věcí a obrací se na „spotřebitele“, kterému nakukávají, že pokud bude nakupovat politicky korektně, může změnit svět. Ale pokud je tolik výrobků škodlivých, toxických a znečišťujících, proč se dále vyrábějí? Proč ekologisté nenapadají hybnou sílu výroby – zisk? Proč se vyhýbají tomu, aby zasáhli podstatu problému – honbu za ziskem, která je jako jediná odpovědná za to, že společnost, v níž žijeme, je válka všech proti všem, třídní válka, válka proti živým?

Ekologisté zasahují jen ocas celého procesu a navrhují nám volbu mezi dvěma katastrofami. A ještě hůře, jejich odpovědi na problémy jsou vždy jen nouzové řešení, které jen zhoršuje situaci.

Úkolem ekologistů je pomáhat státu zacelit trhliny v systému a vychvalovat úsporná opatření.

Následující příspěvky jsou odpovědí na potřebu jasně se postavit k těmto otázkám. Dospěli jsme k tomu, že chceme ukázat, jak:
- třídění odpadu organizuje stále vyšší míru společenské kontroly
- je „snižování uhlíkové stopy“ způsob jak lidi přimět, aby přistoupili na úsporná opatření
- mýtus „etických“ bank udržuje klamné zdání, že peníze by mohly zaručit uspokojení lidských potřeb
- není výroby, která by nebyla spjatá s válkou
- mikroúvěry přispívají k větší závislosti a chudobě
- barterový obchod reprodukuje všechny kategorie, jež jsou vlastní kapitalistické ekonomice
- žádné lokální řešení není možné.

To, co jsme až dosud napsali je nutně neúplné a zaslouží si další prohloubení. Tato brožura zachycuje pouze jeden okamžik v procesu naší kritiky. Pokračujme, veďme ji a rozvíjejme společně.

Módní ekologistická ideologie se nám vnucuje a výzvy k občanské odpovědnosti jsou výzvy k podřízení. Je čas se vzepřít. Rozvíjejme své informační a distribuční sítě, struktury reflexe a akce.

Obsah:
• Ekologické otroctví
• Peníze, lidská hodnota?
• Etické banky, falešné sliby!
• Říkáte „čisté peníze“?
• Chudoba, trh, který se ukazuje jako lukrativní!
• Mikroúvěr, makropodfuk!
• Velký podvod barterového obchodu!
• NE „lokálním řešením“!

This entry was posted in Blog - česky, Czech, Ekologie and tagged . Bookmark the permalink.

Comments are closed.